Červen 2015

18. 6.

18. června 2015 v 17:20 life.
Tak jo, jsem šílená.
Od pondělí zase nosím v kabelce projímadla. Cože kurva?!
Vzala jsem si v úterý po praxích 3 a v noci jsem málem zemřela bolestí. Ty křeče po takový dlouhý době byly fakt hrozný.
Ale to není vůbec všechno. Nejen, že mám "kouzelný pilulky", ale taky jsem začala docela zvracet.
Asi před 3 týdny jsem nějak šla, od té doby asi 3x nebo 4x. Včera jsem si koupila jídlo a šla jsem samozřejmě na záchod.
Docela se toho děsím, vždy jsem byla proti zvracení. Nikdy jsem moc nezvracela ani po chlastu nebo po jídle nebo tak a teď mi to vůbec nevadí. Prostě jdu a čus.
Jo, je to zase v hajzlu. Skončím v pekle za tohle všechno. Budu se proklínat, až budu dospělá. Ale já už chci být tak strašně moc hubená.
Prázdniny už za týden a já jsem pořád jak bečka. Takže přes prázdniny asi budu chodit v bundě nebo co.
Budu vůbec někdy myslet normálně? Bude pro mě jídlo jako věc, díky které žiju nebo to bude navždy můj nepřítel?
Meu Grande Pesadelo | via Tumblr
L.

12. 6.

12. června 2015 v 21:49 life.
I když to nikdo nečte. stejně jsem ráda, že jsem si zase založila něco takovýho. Ve chvílích, kdy jsem takhle sama, se to docela hodí.
Můžu se aspoň vypsat ze svých bláznivých myšlenek.
Někdy se vážně bojím, že jsem psychopatka. Přemýšlím většinou o sobě a to tím směrem, jak se co nejvíc zničit. Všechny holky, které k aně opravdu přičuchly tohle milují. Ničit se a přitom mít pocit, že jsou pořád víc. Což je paradoxní, protože jich spíš ubývá.
Neříkám, že mám mentální anorexii. Jen bych se tomu asi někdy opravdu nedivila. Nejhorší na tom je, že to někdy se stává častěji a častěji.
Dokonce jsem za tenhle týden třikrát zvracela. Ano, zvracela. Nejsem na to pyšná. Jen mě nenapadlo jiné řešení, když jsem udělala, co jsem neměla.
Nevím, co je lepší. Že jsem zvracela nebo že jsem šla kolem lékarny se zaťatými pěstmi, abych tam nešla.
No neříkala jsem to? Psychopatka.
A i když bych neměla, cítím se sama. Jako bych byla jediná v tomhle světě. Jako bych neměla ani žádnou roli a kdybych se teď ztratila, nikdo by mě nehledal.
Snažím se všechny chránit a být pro ně vždy, když potřebují. Ale já se asi moc zachránit nedám. Mluvím hodně s A., ale stejně mám většinu večerů špatnou náladu a v noci zlé sny.
Jsem celá nějaká obráceně asi.
Navíc jsem teď sama doma, celý víkend budu. Máma v nemocnici, táta pryč.. To, že se můj sen, že mám svůj byt, vyplní tak rychle jsem nečekala.
Je to divný. Sedím tady a nevím, co dělat. Ani se mi nic nechce. Jen kouřím a piju kafe a pospávám.
Ta únava je neuvěřitelná, i když skoro nic nedělám. Vyřídí mě teď všechno.
Někdy si přeju usnout a spát už navždy. Často myslím na minulost a začíná se všechno najednou nějak kupit na sebe.
Seriously, jak se mi mohlo za život stihnout stát takových věcí?
Už aby byly prázdniny, klid, žádný přemýšlení nad školou.
Omg, kdy budu moct být šťastná, aniž by se pak stalo něco špatnýho?
About souls
L.

2. 6.

2. června 2015 v 19:45 life.
Zase jsem se nedokázala odhodlat i přes dostatek času k aspoň krátkému článku. I když to nespíš ani nikdo nečte.
Včera to byly 2 roky, co jsem si založila účet na kalorických tabulkách a o pár dnů později i můj blog.
Když si na to tak vzpomenu, všechno začalo naprosto nevinně. Jen jsem se nudila na intru a ze zajímavosti si hledala na internetu téma anorexie. Ani nevím, jak se to u mě všechno obrátilo a z těch hubených těl se stala posedlost.
Minulý týden jsem jedna jen musli s mlékem, k svačině na praxi jablko a pila jsem litry kafe.
Jenže ani to nepomohlo a měla jsem v pátek 63. V pátek jsem jedla dost, v sobotu jen trochu oběda a v neděli jsem zase jedla jak debil..
Tenhle týden je to jiný. Vzala jsem si jen balíček červené řepy, 3 menší mrkve, 1 bílý jogurt a 1 jablko. Všechno dohromady to má necelých 400 kcal.
Samozřejmě piju zase hrozně moc kafe, kouřím víc než dost a koupila jsem si dneska bonbony, abych zahnala chuť na cokoliv a aby to se mnou zase někde při mým štěstí v tom vedru neseklo. Stačila mi slabost dneska ráno.
Jestli v pátek nebude na váze nějaký pokrok, už se asi vážně nebudu moct jíst nikdy nic.
Víkend snad budu celý u T., takže bych nemusela jíst nic moc. Spíš nic než moc by bylo ideální.
Pořád dokola sjíždím weheartit, dívám se na youtube na anorexia stories.. Mám teď taky chuť pořád něco péct a vařit.
Asi se ze mě stává perfekcionistka, dokonce si teď pořád uklízím a tak, přitom jsem vždy byla snad větší bordelář než většina kluků.
Už chci zase pokroky. Čísla na váze nižší. Od mojí snové váhy mě dělí 8kg. Zní to tak jednoduše, ale já jsem pořád nechutná.
Necelé 3 týdny do prázdnin..

L.